April 2011

je čas udělat dětem "pápá"

30. april 2011 at 12:45 | Žádná Courtney, sakra. Kej & Dý. Jo. Cady;)
chtěla jsem napsat člááánek plnej hněvu
.
.
.
.
.
.
.
ale pak jsem si řekla "a proč?"


takže zdár a.. echm.. už nikdy, pardón :)

Save the drama for your mama.

9. april 2011 at 22:45 | Courtney |  All apologies
V úterý:
"Dnes nemůžu jít do školy."
"Aby ses z něho neposrala.."

Do školy si chodím jak chci aniž by o tom naši měli ponětí. Profesorům už to příjde divné, takže se zas budu muset donutit nevynechávat školu jen kvůli psychickým výlevům. A nejde jen o úterý, ani pátek, Kurta a těch 17 let. Myslim v posledních měsících každej druhej den. Nemám sílu nic dělat, nechci myslet, většinu věcí nevnímám. Nemám čas na kreslení ani na skládání a ani na učení a přitom bych tak ráda stíhala všechno dohromady. Střídaj se u mě 3 stavy: melancholie, vztek, vyčerpanost. Chci toho hodně stihnout a nestíhám nic. Pomoc?

Jim jahody po kilogramech, kafe jsem vyměnila za čokoládíčku, mám pokažený efekty ke kytaře, našlápnuto na angínu, včera mi přišlo Těžší než nebe (a mám strach že nebudu mít čas ji číst), Seriózního jsem donutila podívat se na film Kurt & Courtney a je zajímavé, že si z něj přede mnou přestal dělat srandu. V noci se mi opakujou ty samé zlé sny se zvrhle divnýma a zdeformovanýma lidma co mě chcou zabít.

Mezi tím co jsem byla za školou jsem sepsala několik textů a snažím se dopilovávat melodie. Je to hrozný, strašně rychle jsem si převykla z Jessičina širokého krku (klasická španěla, no..) na úzký krk a když vemu do ruky Jess, přijde mi že držím poleno. Ale pořád to bude moje první kytara, na kterou jsem se naučila první akordy, první taby a napsala první píseň. Teda vlastně "píseň".

Nemohla jsem nic přidat protože jsem měla něco s prohlížečem a když už konečně můžu na blog něco napsat, napíšu vám hovno. Damn. Pardon, pardon, nesežerte mě za živa, prosím.